Philosophise this! - e002 on pre - sokratické době v Itálii

    Kousek od mého domova je takové hezká louka, celá zasněžená a jediný, koho jsem tam potkala byly srnky. Jednou jsem takhle šla po tý louce a brodila se sněhem, při tom jsem poslouchala podkást s mou oblíbenou herečkou Lisou Kudrow. Jak jsem šla z kopce, napadlo mě, že by mohlo být super si tu zájezdy na lyžích. No a přesně to jsem včera podnikla. Vzala jsem si s sebou spoustu oblečení, pití a taky běžecké boty, neboť jsem si na tom kopci chtěla zaběhat ještě atletický trénink, který nám teď trenér posílá mailem.

    Taťka mě vyvezl přímo k louce a celou cestu se mi smál. Taky měl proč, takový štěstěný nápad... S baťohem na zádech jsem se snažila běžkovat po rovině, ale ve sjezdovkách to nikdy moc nejde, překvapivě. Uprostřed louky byl takový výstupek nebo kanál nebo něco takového, tam jsem odložila baťoh a vyjela vstříct dobrodružství. Se sluchátkama v uších a z kopce. Jediný zádrhel byl, že z toho mírného kopce to jelo podobně, jako do kopce, takže jsem si tam asi hodinku poťapala dostala se zas ke svému odpočívadlu, tam si navlékla tenisky a šla běhat trénink.

     Při tom už jsem podruhé za sebou poslouchala podkást filozofii, o kterém tento článek vlastně je. Povídání začínalo Pythagorem, který dle všeho vedl jakýsi matematicko - filozofocko - astronomickou sektu. Své následníky dokázal přesvědčit, že je něco jako bůh, dovedete si představit, jaké NQ musel mít, aby přesvědčil stovky mužů, aby s ním žili v opuštěné vesnici, studovali zmíněné předměty a dodržovali přísná pravidla? Jedno z nich bylo například, že se nesmí jíst maso, neboť Pythagoras věřil v reinkarnaci podrobnou, jako budhisté, také věřil, že pro blahost duše je nezbytné se ze smyčky životů vyvázat. 

     Pythagoras i jeho učenci pythagorejci věřili, že jsou všechny vědy provázané a že všechno stojí a padá na matematickém učení. Čísla chápali úplně jinak, než mi a aplikovali to na vše, třeba i na hudbu. Pythagoras vymyslel řazení do oktáv, když poslouchal, jak pracují tiskaři. (Jeden z nich měl přesně dvakrát větší destičku než ten druhý). Pythagoras je ale známý hlavně pro svůj teorém (Pythagorova věta). Není ale jisté, za na všechny tyto objevy přišel on sám anebo něho následníci, který se jen pokorně podepisovali jménem svého velkého mistra.

     Po Pythagorovi přišel takzvaný černý mrak tehdejší filozofie Parmenides. Filozofové před ním se zabývali otázkou vzniku světa. On ale tvrdil že: "Co je, je a co není, není." Což znamená, že co neexistuje, to nemůže existovat, tudíž když nebylo nic, jak z toho mohlo vzniknout něco? Tvrdí také, že je zbytečné zabývat se tím, co není. Stejnou teorii používal při vysvětlování proč se nic nemůže hýbat, neboť ta věc existuje na tomhle místě a tudíž nemůže existovat někde jinde. Podle něj je svět statický a neměnný, pohyb tedy nemá smysl, nemá smysl se hýbat, neboť to, že se hýbeme je jen pouhá iluze. Smysly klamou a nemůžeme jim věřit, dle Parmedia je svět tak, jak ho vnímáme pouhý klam, nikoliv skutečnost a ve skutečnosti změna nepřichází v úvahu. Skutečnost, která vlastně nemohla vzniknout, neboť by musela vzniknout z ničeho. Svět, který tu byl vždy a který je věčný.

    Ostatní filozofové se snažili tuto teorii přijmou, nemohli se ale smířit s tím, že co vidíme, není skutečné. A tak různě přebírali a modifikovali tuto Parmediovu myšlenku. Jeden z nich byl Empedokles. Ten souhlasil s Parmediem, že je vesmír věčný a že nic se nikdy netvoří a neničí. Trochu umírnil Parmediovu teorii. Tvrdil, že svět je tvořen ze čtyř elementů (voda, vzduch, země a oheň) a že všechny věci jsou jen různou kombinací těchto prvků. Také tvrdil, že jsou na světě dvě síly láska a svár. A tyto dvě síly mezi sebou neustále zápasí. Na začátku byli všichni bohové a panovala pouze láska, potom se ale objevil svár  a lidé se stali napůl bohy a napůl démony. Proto, aby se člověk (v té době nejspíš jen muž) mohl stát opět bohem, stačilo Empedokla následovat a klást si stejné otázky. Empedokles se tehdy považoval za boha a úmyslně chodil ve velmi výstředním outfitu, aby vzbudil pozornost. Jednou se dokonce rozhodl skočit do sopky, aby lidem dokázal, že je nesmrtelný. Nebyl.

    Každopádně čtyři elementy jsou dle Empedokla neměnné a stejně jako atomy se spolu prolínají a mísí. Tyto procesy prý lidé nazívají narozením a smrtí, což jsou ve skutečnosti jen slova, která definují stejnou neměnnou hmotu. Byl to pythagorijec, věřil v reinkarnaci. Láska se snaží přitáhnout rozbité a roztříštěné věci, které byli rozděleny svárem. Měl také spoustu zajímavých myšlenek o evoluci a přírodní selekci (nejsilnější jedinci a druhy přežijí). Recikloval spoustu myšlenek, the Flux theory (boj mezi láskou a svárem), 4 elementy (atomy Démokrita). Jeho teorie byla pokládána za pravdu až do 18. století.