Buddhův příběh

     Sidhártha Gautama se narodil do velmi bohaté indické rodiny. Jeho otci bylo předpovězeno, že bude buď mocný vládce nebo spirituální vůdce. Kvůli tomu a také kvůli nezvěstnému bohatství jejich rodu byl Sidhártha chráněn od veškerého utrpení. Nikdy nezažil smrt blízkého člověka, stáří, nemoc, hlad, žízeň a ani jiný diskomfort.

    Na jedné projížďce však na cestě potkal nejprve starce, poté nemocného a nakonec mrtvého muže. Kočí mu řekl, že je to naprosto běžná věc, která dříve či později potká každého. Potom ještě zahlédli meditujícího asketu. Celý tento zjev Sidhárthu dost vzal a on konečně mohl prohlídnout skrze mlhu hojnosti, která ho od narození neustále oslepovala.

    Na této cestě si Sidhártha uvědomil, že přirozený stav veškerého bytí je utrpení. I věci, které dlouho chceme, nás nakonec omrzí. Začal tedy přemýšlet o tom, co je to utrpení a jak se ho zbavit. Rozhodl se pravdu hledat v přísné askezi a huboké meditaci. Opustil palác i své malé děti a vydal se na pouť.

    Léta téměř nic nejedl, nespal a nedělal téměř nic jiného kromě meditace. Po nějakém čase si však uvědomil, že ani v tomto stavu není nadmíru šťastný, rozhodl se tedy začít opět jíst a hledat řešení na střední cestě. U jednoho fíkovníku se zastavil a řekl, že tam bude meditovat, dokud nepřijde na odpovědi pro na své otázky. Byl připraven zemřít a nejspíš od toho nebyl daleko.

    Nakonec se však zadařilo a po uzření všech svých minulých životů, hlubšího pochopení karmy a dharmy konečně přišel na své 4 pra k uhvdy. Ty jsou lehce najitelné a ve zkratce tvrdí, že utrpení je všude a jediný způsob, jak se ho zbavit je zbavit se svého ega, svého chtíče. Toho lze dosáhnout zejména meditací a střídmostí.

  Člověk by se tedy měl snažit omezit své ego a jednat racionálně se střídmostí. Měl by se snažit být dorým člověkem a pomáhat druhým. K budhismu se váže spousta praktik a příběhů, většina zdrojů je však velmi nevěrohodná, neboť se celý jeho život popsal až 500 let po jeho smrti, tudíž jsou značně zkreslené a ve spoustě věcí se liší. Nejlepší způsob, jak se dostat co nejblíž pravdě, je všímat si společných znaků.